MUZEJNÍ KAVÁRNA

V roce 2020 byl v Městském muzeu a galerii zrealizován projekt Muzejní kavárny – Café Auspitz.

Vizuálně se kavárna hlásí k uměleckému a klasickému (vídeňskému) pojetí, které jí propůjčuje nadčasovou eleganci a které ji vrací do období, kdy se s kavárenstvím v Hustopečích začínalo.

Kavárenské koncese jsou v Hustopečích doloženy od poloviny 19. století, kdy se po revolučním roce 1848 uvolnila zbývající feudální pouta a nové občanské výsady učinily z města, které bylo do té doby proslulé jen vinařstvím a dobytčími trhy, i významné politické centrum regionu. V Hustopečích vzniklo tzv. okresní hejtmanství (okresní politická správa), které v rozmezí let 1850–1938 úřadovalo pro 77 obcí Hustopečska, Kloboucka a Židlochovicka.

Ráz města proto začali ovlivňovat i úředníci, kteří s patřičným vzděláním přišli do původně provinčního městečka z různých koutů monarchie a mnozí z nich přispěli k jeho kulturnímu rozkvětu.

Stejně jako jinde souvisel rozvoj kavárenství i v Hustopečích s potřebou obyvatel rozvíjet každodenní společenský život. Kavárny nebyly jen místem hmotných požitků, ale sloužily i k pěstování intelektuálních zájmů (např. k četbě novin a časopisů). Jejich součástí bývala často i herna (prostory pro kulečník a stolní hry). V Hustopečích byly kavárny situovány do mázhausů domů nebo byly součástí větších hostinských zařízení (jako např. v hotelu U Koruny – Zur Krone).

S vídeňskou kavárenskou kulturou spojuje Hustopeče i postava národohospodáře, průmyslníka a politika Rudolfa Auspitze, který se díky svému příjmení (Auspitz=Hustopeče) postaral o dalekosáhlou propagaci města, z něhož vzešli jeho předkové. Nejvýznamnější z nich představuje palác Palais Lieben-Auspitz v centru Vídně (Universitätsring 4), v jehož přízemí byla vybudována jedna z nejslavnějších kaváren – Café Landtmann, která zde sídlí dodnes.

Na téma kavárna a Hustopeče uveďme i skutečnost, že jedním z nejznámějších vídeňských „kavárenských“ literátů byl Franz Werfel, který Hustopeče zvěčnil v románu Zpronevěřené nebe (1938).

Dekor Muzejní kavárny vychází z díla malíře a grafika Morize Junga (1885–1915), absolventa Vídeňské školy uměleckých řemesel (Kunstgewerbeschule) a člena uměleckořemeslného uskupení Wiener Werkstätte, který geniálním způsobem dokázal zachytit sladkobolné “ambiente“ vídeňských kaváren, výčepů a kabaretů…

návrh interiéru: Ing. arch. Helena Straková

výtvarné předlohy: Moriz Jung

podmalby na skle: Pavel Klak

dekorační tkanina Moriz Jung: firma Marlen

stolařské práce (stoly, bar sedačky): Pavel Ovísek

čalounické práce: Jan Trlica

elektroinstalace: Alois Jakeš

instalatérské práce: Jiří Kavalíř