logo  

Informace
pro návštěvníky


Aktuální akce a výstavy

Muzeum a galerie

Odborná činnost

Výroční zprávy

Historie Hustopečí

Fotogalerie

Muzejní spolek

Sdružení Alfons

Fotoklub

Oděvní tvorba inspirovaná
lidovou kulturou


Deutsch

По-русски

English


fb
name

Rekonstrukce slavnostní formy hanácko-slováckého kroje

(2011 - ČLÁNEK)

Průběh rekonstrukce

Městské muzeum a galerie Hustopeče poprvé prezentovalo odborné i laické veřejnosti rekonstrukci tradičního slavnostního kroje obyvatel hanáckého Slovácka.
V prostorách domu U Synků proběhl dne 23. dubna 2009 odborný seminář s názvem Rekonstrukce slavnostního kroje a možnosti její aplikace v praxi, s podtitulem hanácké Slovácko, jeho tradiční kultura, současnost.

V zasedací místnosti muzea se sešli etnografové, muzejní pracovníci, zástupci regionálních folklórních souborů, někteří zastupitelé obcí, živnostníci zabývající se výrobou krojů a další, kteří se o tradiční lidový oděv naší etnografické oblasti zajímají a jsou třeba i jeho nositeli. Účastníci si tak mohli jako první prohlédnout trojrozměrnou podobu kroje stárka a stárky z 30.–40. let 19. století, kterou pracovníci muzea pod vedením Mgr. Soni Nezhodové, Ph. D. společně s dalšími profesionálními výrobci vytvořili podle historické obrazové i písemné dokumentace a dospěli k ní i studiem sbírkových předmětů zejména Městského muzea v Kloboukách u Brna.

Cílem autorů projektu je ukázat reálnou podobu kroje z doby, kdy ještě nebyl ovlivněn městskou konfekcí a tovární výrobou, svérázovým hnutím, kdy ještě nepodléhal zásahům vlastního vkusu jeho nositelů, nebo výrazné kultuře Podluží, a kdy ještě plnil funkci tradičního lidového oděvu a ne jen slavnostního úboru nošeného k výjimečným příležitostem. Tvůrci rekonstruovaného kroje cítili potřebu ukázat na něm nejen badatelům a odborníkům, ale každému zájemci jak původní formy, střihy, výšivky, materiály a krojové součástky vypadaly, jakou plnily sociální i estetickou funkci a z čeho se vlastně dnešní podoba kroje vyvinula, či od čeho se více či méně vzdálila. Je jen otázkou budoucnosti, zda rekonstrukce najde své uplatnění nejen jako součást stálé expozice městského muzea, ale zda s ní budou sympatizovat folklórní soubory, kteří si k tradičnímu písňovému i tanečnímu repertoáru budou moci přidat také tradiční oděv ze stejného časového období či zájemci z řad nositelů. To ukáže čas.

Odborníci, kteří na konaném semináři přednesli také své zkušenosti se zdary i nezdary různých krojových rekonstrukcí, s podobou hanácko-slováckých krojů hodového páru z poloviny 19. století plně souhlasili a jeho formy z hlediska historického vývoje oděvní kultury našeho regionu schválili a vysoce hodnotili. Srdečně Vás tedy zveme, abyste se přišli podívat na nový muzejní exponát, který je výsledkem cílevědomého bádání.



























POPIS SLAVNOSTNÍHO KROJE HANÁCKÉHO SLOVÁCKA


Slavnostní kroj hanáckého Slovácka v období svého vrcholného stádia (1830–1850) charakterizovaly syté a tmavé barvami, svébytná stylizovaná výšivka a jednotná forma (typ) od Hustopečska přes Kloboucko až po Ždánicko.

Rozhodující vliv na jeho podobu měla, stejně jako u jiných krojů, vojenská uniforma – v tomto případě husarské vesty a kabátce zvané dolmany, které vynikaly bohatou prýmkovou a knoflíkovou výzdobou. Zvláštností bylo prosazení výrazného prýmkování i v ženském kroji.

Slavnostní kalhoty u mužského kroje se šily z kůže (především jelenicové) a vyšívaly se v linii bočních švů, rozkroku, puntu a řemenů.

Soukenná vesta-kordula s vysokým límcem se kromě prýmků zdobila i vyšíváním, které bylo stejně jako u kalhot mnohobarevné. K nejhořejší dírce vesty se připevňoval obřadní kapesník.

Košile měla široké spadené rukávy, u krku a límce se zavazovala tkanicemi. Límec košile se neohýbal, nosil se podél krku – kolem něj se zavazoval nezbytný černý nákrčník.

Klobouk byl velmi široký, vepředu mírně prohnutý – „na skyvku“. Zdobily jej bohaté aplikace korálků, žinylek, stuh apod. – u svobodných mužů i vonice tvořená třemi cípy. Také vesta se opatřovala vonicí (jednocípou) s červenou stuhou.

Muži v celém regionu nosili modré punčochy a vysoké boty, u nichž se dávala přednost botám šitým na míru s malým podpatkem a rovným okrajem.

Ženský kroj tvořila bohatě zdobená vesta-kordulka. Za nejprestižnější se považovala vyšívaná, soukenná. K hlavním zdobným prvkům patřily prýmky a stuhy (stuha naležato a stuha nastojato).

Plátěné rukávce se vyšívaly – většinou v linii límce, spadeného ramenního švu a taclí. Podvazadla tvořila červená stuha.

Ženská silueta byla štíhlá (maximálně jedna spodnička). Materiál ani barva svrchní sukně neodpovídaly materiálu kordulky. Velmi široká zástěra se skládala ze dvou pruhů spojených tzv. stínkem. Vkládaly se do empírově zvýšeného límce, přes nějž se dozadu uvazovala široká stuha.
K nejoblíbenějším zástěrám patřily ty, které se vyráběly technikou šité batiky.

Velmi bohatý věnec se vzadu k hlavě upevňoval červenými stuhami-úvazovkami. Obutí tvořily střevíce „s přazkama“ a punčochy červené barvy.

Obřadní kapesníky (šnuptýchle) byly stejně jako u mužů velmi rozměrné (cca 65 cm x 65 cm a více).






Městské muzeum a galerie
Dukelské náměstí 23
693 01 Hustopeče
tel. muzeum:
519 413 849
tel. galerie:
519 412 254
tel. etnograf:
519 411 227
muzeum@hustopece.cz
galerie@hustopece.cz
sarka.prokesova@hustopece.cz


Městské muzeum a galerie
je organizační složkou
Města Hustopeče
www.hustopece.cz