logo  

Informace
pro návštěvníky


Aktuální akce a výstavy

Muzeum a galerie

Odborná činnost

Výroční zprávy

Historie Hustopečí

Fotogalerie

Muzejní spolek

Sdružení Alfons

Fotoklub

Oděvní tvorba inspirovaná
lidovou kulturou


Deutsch

По-русски

English


fb
name

Alfons Mucha pro Hustopeče

(Článek)

Milovníci „Le style Mucha“ možná ne tak dobře znají skutečnost, že ještě před tím, než umělec plně zformoval svůj rukopis do polohy, jíž se proslavil a zařadil k celosvětově uznávaným umělcům hnutí nazývaného Art Nouveau (u nás secese), zanechal po sobě mimo jiné nepříliš rozsáhlý, ale pro nás jistě velmi zajímavý soubor ilustrací, které vznikly v letech 1889–1894 pro české tiskoviny vydávané právě v Hustopečích.

Do tehdy německého vinařského města pod Pálavou zavedla Alfonse Muchu především rodinná vazba. Jeho sestra Anna, k níž měl umělec velice blízký vztah, se sem vdala za Filipa Kubera, přední osobnost hustopečské české menšiny, který zde žil od roku 1889. K Anně se téhož roku přistěhoval i jejich otec Ondřej Mucha. V Hustopečích v té době bydlela i druhá Alfonsova sestra Anděla se svým manželem Janem Remundou. Výtvarník zde tak měl celou nejbližší rodinu.

Spolupráce s Filipem Kuberem pak odstartovala řadu jeho výtvarných aktivit, z nichž některé výstava v galerii U Synků mapuje a na konkrétních příkladech ukazuje. V době, kdy začal Alfons Mucha se svým švagrem aktivně působit v českém kulturním životě tehdejších Hustopečí, byl již absolventem mnichovské Akademie výtvarných umění, Akademie Julian a Colarossi v Paříži. Měl zkušenosti s malbou divadelních kulis pro vídeňské divadelní společnosti. Od roku 1888 žil převážně v Paříži, kde se živil ilustrační a grafickou prací (např. pro divadelní časopis Le Costume au theatre…). V roce 1890 si již mohl začínající umělec založit vlastní ateliér nad pařížskou cukrárnou Madame Charlotte na rue de la Grande Chaumière, který s ním v roce 1893 sdílel i Paul Gaugain. Ve francouzském prostředí nejchudších, ale nejpokrokovějších malířů se Alfons Mucha začal setkávat s nově se formujícím postimpresionistickým a symbolistickým uměleckým názorem, jenž dal později základ i myšlenkám hnutí Art Nouveau, německého Jugendstilu či vídeňské secese. Mucha však nikdy neztratil zájem o české a moravské poměry a vždy byl velmi vlastenecky orientován. Jeho pronárodních postojů využíval i Filip Kuber k propagaci kulturního dění českých obyvatel v Hustopečích. Příkladů jejich vzájemného působení bylo mnoho. Alfons Mucha se podílel na činnosti českého Čtenářského spolku (založeného roku 1891). Vyzdobil dvaceti obrazy prostory budovy na „Zámečku“ při příležitosti konání prvního českého plesu, reprezentoval spolu s Kuberem Hustopeče na bálu českých vlastenců v Boleradicích, kde se setkal také s Aloisem a Vilémem Mrštíkovými. Namaloval dnes již nedochovanou oponu užívanou při divadelních představeních Filipa Kubera a v roce 1898 dokonce uspořádal ve dnech 9.–16. října v sále hostince U Zeleného stromu velkou výstavu svých obrazů. Po samostatných výstavách v Paříži, Mnichově, Londýně a Praze to byla jedna z prvních manifestací již totálního secesního dekorativně ornamentálního stylu u nás.

Vraťme se ale na počátek Muchovy tvorby pro Hustopeče, do první poloviny 90. let 19. století, kdy se malíř zaměřuje především na ilustrační tvorbu doplňující Kuberovy česky vydávané tiskoviny. První část výstavy připomene Kuberovu divadelní činnost, kterou začal rozšiřovat o psaní žertovných scének a her. „Sólové výstupy, žerty a deklamace“ vyšly ve třech knížkách v letech 1889–1891. Alfons Mucha je postupně doplnil 51 ilustracemi, které zhotovoval v Paříži a společně s dopisy své sestře Anně je posílal do Hustopečí.

Počátkem léta 1891 začal Filip Kuber v hustopečské tiskárně V. Seidla vydávat humoristický časopis „Veselé listy“. Kresba letícího čápa se slováckým chlapcem rozhazujícím časopisecké výtisky uvozovala čtrnáctideník a pocházela taktéž z pera Alfonse Muchy. Jeho kresby provázely také nejrůznější vtipy, poučení, texty písní, úvodníky, dopisy čtenářů a časopisecké rubriky uvnitř periodika. Většina z nich byla autorem signována a tvoří další část prezentace hustopečské galerie. V roce 1894 nahradil Veselé listy politický týdeník „Slovanské listy“, vydávaný již bez ilustrací. Z roku 1891 pochází rovněž drobná Kuberova publikace „Květomluva humoru“. Do výzdoby titulního listu angažuje autor rovněž svého švagra, Alfonse Muchu. Všechny výše jmenované kresby nesou podobný rukopis zkušeného kreslíře a ilustrátora poučeného pařížskými reklamními zakázkami a výzdobou knih. Jde o svěží, rychlý, technicky velmi vyspělý výtvarný přednes jemně provokující a přesně vyjadřující provázený text. Karikované postavičky, městské i lidové figurky nesou tradované vlastnosti etnických skupin, lidských typů a jejich povahových rysů. Nelze v nich ještě shledávat nic z pozdější dekorativní stylizované tvorby secesního umělce. Jde čistě o propagační inscenované ilustrace, které plně vyhovují svému účelu a nejsou ničím víc ale ani míň.

Završení výstavy i tvorby Alfonse Muchy pro Hustopeče pak představuje na výstavě prezentovaná kopie jeho kresby na podílní list družstva Národního domu v Hustopečích z roku 1906. Umělec ji vytvořil za svého pobytu na Šumavě. Jde o dílo umělecky, kvalitativně i typologicky odlišné od předchozí hustopečské produkce. Kresba dívky s lipovým věncem na hlavě, s úlem v levé ruce v kyjovském kroji připomíná doznívající plakátovou produkci pařížského období v intencích „Le style Mucha“ – symbolu výtvarné kultury Paříže kolem roku 1900, který začal Mucha rozvíjet díky zakázkám pro herečku Sarah Bernhardtovou. Provází ji pro Muchu typická stylizovaná dekorativnost, symbolické zhodnocení, virtuózní kresebný přednes, mytizace motivu a všudypřítomný secesní rostlinný i geometrický ornament. České plakáty neměly sice tu sílu jako Muchovy pařížské práce, přesto znamenaly v našem prostředí neobyčejný přínos. Muchův podílní list i předchozí ilustrace byly vytvořeny pro české obyvatelstvo v Hustopečích. Mucha měl vždy pocit, že tvoří pro lid a říkával, že lid je třeba uměním povznášet. Sám propagoval na své škole Académie Carmen v Paříži, kde učil, nauku o sociálním umění. V loňském roce odhalilo Město Hustopeče pamětní desku s rytou kresbou z Muchova podílního listu, připomínající zásluhy, které měli Filip Kuber společně s Alfonsem Muchou pro kulturní život hustopečských Čechů na přelomu 19. a 20. století. Pokračujme tedy ve vzpomínkách na záslužnou činnost dvou mužů, kteří po sobě zanechali nezanedbatelné dílo. Připomeňme si část díla umělce, jehož 70. výročí úmrtí si letos připomínáme. Vydejme se po stopách Alfonse Muchy, jejichž otisky jsou zřetelně patrné i v Hustopečích.

 






Městské muzeum a galerie
Dukelské náměstí 23
693 01 Hustopeče
tel. muzeum:
519 413 849
tel. galerie:
519 412 254
tel. etnograf:
519 411 227
muzeum@hustopece.cz
galerie@hustopece.cz
sarka.prokesova@hustopece.cz


Městské muzeum a galerie
je organizační složkou
Města Hustopeče
www.hustopece.cz