6. Renesanční náhrobky

 

NÁHROBKY ERBOVNÍCH MĚŠŤANŮ

 

16. století (a doba do zahájení třicetileté války) představovalo v dějinách Hustopečí zlatou éru. Město prosperovalo nejen díky vinařství, ale význam mu propůjčovaly i proslulé dobytčí trhy. Náboženská tolerance byl tak velká, že i hustopečská katolická vrchnost, kterou brněnské cisterciačky nepochybně byly, připustila v roce 1530 příchod skupiny novokřtěnců.

A dne 18. února 1572 došlo k povýšení Hustopečí na město!

Z tohoto období se dochovalo osm cenných náhrobků, které se původně nacházely na pohřebišti kolem kostela sv. Václava a po jeho zrušení v roce 1768, kdy došlo k zadláždění hřbitovní plochy, byly osazeny do venkovní stěny věže kostela. Náhrobky patřily nejpřednějším měšťanům, z nichž někteří byli i nobilitováni, tedy měli výsadu užívat erb i šlechtický predikát.

Dvě další reliéfní náhrobní desky (Kryštofa Wissingera z Vizovic a Aničky Jemnické z Ořešína) byly umístěny uvnitř lodi kostela.

Náhrobky představují vzpomínkovou galerii tehdejší společnosti, díky níž se ve dvou případech dochovaly i nejstarší podobizny obyvatel Hustopečí.

 

NÁHROBKY Z LODI KOSTELA

KRYŠTOF (CHRISTOPH) WISSINGER Z VIZOVIC

Náhrobek má rozměry 90 x 120 cm a je vyroben z pískovce. V jeho horním poli je okřídlený pták noh držící šneka. V prostřední části je Wissingerův erb. V dolní části šnek a uprostřed klenot, na němž je opět okřídlený noh, držící šneka.

V horní třetině se nachází německý nápis tohoto znění:

Léta 1591, 8. října odešla v blaženosti dobrá žena Uršula rozená Hausotter z Litovle, choť ctěného pana Kryštofa Wissingera. Ať je Bůh milostiv a dopustí její vzkříšení.

V dolní třetině je uvedeno:

Léta 1614, 11. května odešel v Bohu v blaženosti v 58 letech ctěný pán Kryštof z Vizovic, měšťan a toho času primátor městské rady zde v Hustopečích. Ať je Bůh milostiv.

 

Kryštof Wissinger se narodil v roce 1556 pravděpodobně ve Vizovicích. Vlastnil dům v Dolní Panské ulici (dnes Mrštíkova č. 116/13) a od roku 1600 až do své smrti dne 2. května 1614 byl v Hustopečích primátorem. V roce 1601 získal erbovní listinu.

Z jeho potomstva jsou známi syn Martin Vincenc a dcery Anna a Zuzana, přičemž Martin to dotáhl ve službách nových majitelů (Lichtenštejnů) rodného městaaž na hejtmana moravskokrumlovského panství a byl povýšen do rytířského stavu.

 

ANIČKA JEMNICKÁ Z OŘEŠÍNA

Bílý mramorový náhrobek zobrazující dívku klečící před Ukřižovaným má rozměry 97 x 97 cm.

Náhrobek byl opatřen německým nápisem tohoto znění:

6. dne října léta 1584 v Bohu zemřela Anička, vlastní dceruška ctěného pána Matyáše Jemnického z Ořešina toho času správce kláštera Králové na Starém Brně.

Rodina Jemnických přišla do Hustopečí v roce 1579, kdy vrchnostenský úředník Matyáš koupil od starobrněnského kláštera pobořený dům na předměstí Tábor za 150 zlatých, který do roka  znovu vystavěl. V Hustopečích vlastnil Jemnický i půl čtvrtě vinohradů.

Matyáš Jemnický měl erb s kosmým pruhem, nesoucím kráčejícího lva, doprovázeného nahoře a dole lilií. Zajímavé je, že stejný erb získal po své nobilitaci i Jakub Taubeberger; je proto pravděpodobné, že rodina Jemnických z Ořešína před koncem 16. století vymřela po meči a uprázdněný erb přešel již v roce 1600 přes dceru na Taubebergery.

           

NÁHROBKY Z VENKOVNÍ STĚNY VĚŽE

TAUBEBERGEROVI

Náhrobek Ondřeje (Andreas) a Jakuba (Jacob) Taubebergerových je ve střední části opatřen erbem s volskou hlavou, letopočtem 1565 a má rozměry 87 x 165 cm.

Již při výrobě náhrobku bylo počítáno s pozdějším pohřbem Ondřejova syna Jakuba, u jehož jména kameník vyryl pouze první dvě čísla letopočtu 15, ostatní ponechal prázdné. Z toho lze usuzovat, že se nečekalo, že by se Jakub dožil roku, začínajícího dvojčíslím 16.

Oba Taubebergerové na náhrobcích nemají erbovní znamení, ale pouze symboliku své živnosti, Ondřej má zkřížený vinařský nůž a rýč, Jakub volskou hlavu (obchod s dobytkem).

Jakub Taubeberger (snad vnuk Ondřeje a syn Jakuba) získal dne 14. ledna 1606 znak od císaře Rudolfa. Ve zlatém štítě byl v modrém pruhu zlatý lev se dvěma modrými liliemi nad a pod pruhem a přídomek z Taubeberka.

 

ONDŘEJ (ANDREAS) ADAM

Náhrobek Ondřeje (Andrease) Adama je zdoben vinným hrozen, monogramem zesnulého (AA) a má rozměry: 79 x 155 cm.

Ondřej Adam se narodil kolem roku 1531 a zesnul v poledních hodinách 31. května 1602. Během svého života zastával post radního a jeho hlavní obživou bylo vinařství.

 

JAN (HANS) AFF

Náhrobek Jana Affa má rozměry 107 x 200 cm.

Náhrobek blíže neznámého hustopečského měšťana, který zemřel ve věku třiceti let, nese mluvící znamení – opici (der Affe = opice) v podřepu, držící v předních prackách svůj ocas.

Původně měl náhrobek i tympanon s hlavou a křídly anděla.

 

JAN (HANS) A LIDMILA HEYNDLOVI

Náhrobek Jana Heyndla a jeho manželky Lidmily je zdoben zajímavou kompozicí monogramu HH, pochází z roku 1565 a má rozměry 86 x 177 cm.

Rodina Heyndlových patřila mezi významné hustopečské rody. Jan Heyndl zastával nejméně v letech 1533 a 1553 úřad rychtáře, jeho syn (?) Levy byl v roce 1586 primátorem.

 

DANIEL SCHATZL ZE STAROVIČEK

Náhrobní deska Daniela Schatzla ze Staroviček pochází z roku 1589 a má rozměry 93 x 194 cm.

Daniel Schatzl zemřel 7. února 1589. Jeho náhrobek nese erb dělený špicí, obsahuje vedle tradičních hroznů i gryfa, v klenotu hrozen a orlí křídla.

V roce 1587 zasedal Daniel Schatzl v městské radě. Jeho příbuzný (snad bratr) Jan byl v letech 1550–1551 hustopečským perkmistrem a zemřel někdy mezi lety 1577–1583.

 

MICHL A MAGDALENA SCHARBENDEROVI

Náhrobek Michla Scharbendera a jeho manželky Magdaleny pochází z roku 1578 a má rozměry 87 x 177 cm.

Michal Scharbender byl zámožným měšťanem, který v letech 1566–1571 zastával úřad perkmistra, jež na počátku 17. století zastával další Scharbender – Michael, snad prvorozený syn. Michael Scharbender starší zemřel 9. května 1578. Jeho manželka Magdalena zemřela již 2. dubna 1567. Syn Michaela Scharbendera – radní Jan Scharbender (psaný též Scharwender) získal císařským diplomem 8. února 1593 právo užívat šlechtický titul s predikátem ze Šenštejna (von Schönstein). V jeho erbu byl na kosmém černém pruhu kráčející zlatý lev, nahoře a dole doprovázený růží neznámé barvy.

 

FABIAN RÄBL

Náhrobek starosty Fabiana Räbla, zachycující podobu zemřelého v reliéfu, pochází z roku 1597 a má rozměry 100 x 205 cm.

Fabian Räbl byl velmi významnou osobností Hustopečí druhé poloviny 16. století. Narodil se kolem roku 1534, byl purkmistrem a primátorem. Zemřel 26. prosince 1597.

Vlastního erbu se nikdy nedočkal, jeho náhrobek nese prostá spojená písmena F a R, ozdobená pětilístkem.

Movitý muž F. Räbl velkou část života zasvětil službě městu a byl zároveň prvním známým hustopečským kronikářem. Jeho dílo je cenné zejména proto, že zapsal události let 1575–1587 (stavbu šibenice, povodeň, zvýšení kostelní věže), o kterých bychom se jinak nedověděli.

 

NEZNÁMÝ

Poslední dochovaný náhrobek má rozměry 80 x 160 cm. Epitaf byl zcela zničen erozí; dodnes patrný je erb s třemi sekerami a symboly rýče a krumpáče.