5. Vysvěcení chrámu a nástup reformace

VYSVĚCENÍ A NÁSTUP REFORMACE

V souvislostmi s pozdně gotickými úpravami kostela byl ulit roku 1501 i nový zvon (k poctě Panny Marie, královny nebes, o hmotnosti 896 kg a s reliéfy Kalvárie, Madony, medailony čtyř evangelistů a nápisovým vlysem-modlitbou od brněnského zvonaře, mistra Jeronýma Haubice) a v roce 1512 byla sklípkovou klenbou zaklenuta sakristie.

Tlak kleneb kostela na obvodové zdi podchytily opěrné pilíře přistavěné z vnější strany; v případě presbytáře jich bylo sedm, u lodě a kaple po pěti. 

Všechny práce byly hrazeny z obecního rozpočtu a trvaly až do roku 1519, kdy byl kostel dne 12. prosince nově slavnostně vysvěcen. Tím se ukončil stavební vývoj kostela (v pozdějších letech se už jednalo o úpravy).

Kostel vyšperkovaný do plné nádhery měl zanedlouho zažít věci dosud nevídané: německou reformaci, která zachvátila i většinu obyvatel Hustopečí a která způsobila zabrání kostela do služeb protestantismu.

Citujme očitého svědka-kronikáře oněch událostí:

Tento rok (1543) nacházely se při tomto městě v Hustopeči bez pravdivé církve římskokatolické tři druhy souvěrců, kteří s jejími knězi střed kostela používali.

První díl byl evangelický nebo luteránský, druzí byli pikardisté, které skoro sekta luteránská se podobá. Tito vlastnili farní kostel ve městě.

Dále se nacházeli mimo město při silnici, po které se odsud do Mikulova cestuje, kde se nachází tzv. Raigerbrunn, ti třetí. Jsou to tzv. novokřtěnci.

Každá sekta si myslí, že má pravdivou víru. Proto řezník pod spodním loubím pochován ne bez příčiny na svůj náhrobní kámen nechal vytesat, že se tu dějí hodně bláznivé věci.