2. Boční kaple

BOČNÍ KAPLE

Kolem roku 1400 byla z podnětu kněze Mikuláše z Troskovic ke kostelu přistavěna další součást, jíž byla kaple (snad) zasvěcená Panně Marii. Tento prostor měl původně sloužit jako zárodek příčné lodi (transeptu) a do pozdně gotické podoby byl přestavěn až na konci 15. století. O obnovu kaple se po husitských nepokojích zasadil cech kopáčů vinohradů (uváděn v roce 1476, od roku 1578 označován jako cech vincourů).

Nová podoba kaple byla dokončena v roce 1496 (přesnou dataci udává dochovaný svorník) a nadále se uváděla jako kaple sv. Jana. 

Na její severní straně byla někdy kolem roku 1500 vytvořena nástěnná malba (pravděpodobně šlo o motiv Nanebevzetí Panny Marie o celkové ploše 20 m²), ze které je nám znám pouze fragment výjevu smrti Panny Marie, který je považován za jeden z nejlepších příkladů moravské gotické nástěnné malby. Malba souvisí i s patronem kaple svatým Janem Evangelistou, který je zde vyobrazen, jak podává nebo odebírá svíci Panně Marii. Zdůrazněna je i postava apoštola Petra a Jakuba v cestovním klobouku s odznakem, což odpovídá poloze kostela na svatojakubské poutní cestě. Kompozice byla realizována podle rytiny německého grafika Martina Schongauera a jejím objednavatelem byl vincourský cech, který v té době držel patronátní právo nad oltářem; od roku 1532 jsou jako patroni kaple uváděni hustopečští radní.

Při zadní straně kaple stál oltář Piety, nejcennější klenot kostela z počátku 15. století. Po barokizaci interiéru byla vzácná dřevořezba o výšce 85 cm zasazena do ozdobného retáblu Panny Marie Bolestné.

Oltář později zdobil i umělecky provedený krucifix z roku 1550, pod nímž se údajně modlíval Bohuslav Balbín.

Kaple byla přístupná přes hrotitý portál ze severní části lodi.