1. Popis kostela

STAVBA CHRÁMU – PATRONICIUM

Kostel sv. Václava byl budován na tehdy osamělém místě na východní straně náměstí a podle historicky nedoložitelné legendy byli jeho zakladateli templáři. První písemné zmínka pochází z listiny z roku 1324, kdy biskup Konrád uděluje patronátní právo kostela a polovinu obilných a vinných desátků klášteru cisterciaček na Starém Brně. O zasvěcení kostela svatému Václavovi se dozvídáme až z listiny papeže Bonifáce z 15. března 1395. Patronicium rodovému patronu Přemyslovců vymezovalo vlastnictví českého státu na územích, která v té době bylo osazena Němci z Rakouska (z oblasti Weinviertel); stejný příklad najdeme v Mikulově.

Kolem kostela se od jeho založení rozkládal hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1767. Při archeologickém průzkumu provedeném v roce 1990 se zjistilo, že pouze krypta s presbytářem nenarušila pohřebiště, ale zdivo sakristie a všechny pozdější zdi poškodily hroby nebožtíků.

Krypta s kněžištěm jsou tedy nejstaršími částmi, které vznikly již kolem poloviny 13. století. Brzy poté byla ke kněžišti přistavěna raně gotická patrová sakristie.

Ve 14. století byla postavena loď (rozměry 21,7 x 10,7 m) a mohutná hranolová věž (tloušťka zdiva 2,3 m), která přiléhala k severní straně.